Cadillac 1948 – Začátek éry zadních ploutví

17. 9. 2018

Byla to krásná doba, kdy design vozidel nic neomezovalo. Již před 70 lety přišla automobilka Cadillac s novým designem pro své luxusní vozy. V této poválečné době poháněly vozy Cadillac samozřejmě motory V8. Co byla ale novinka, tak to byly křidélka umístěná na zadních blatnících.

Kde se křidélka vzaly?

Samozřejmě z letectví. Ve třicátých letech povolal šéf designu General Motors několik svých návrhářů na prohlídku tajného letadla. Bylo uschováno na letecké základně v Michiganu. Právě tato návštěva se zapsala do historie. Mohli bychom ji také označit za mezník. Ono letadlo byl prototyp letadla Lockheed P-38 Lightning, který návrháře okamžitě ohromil nádhernými tvary a svislými ocasními plochami. Hned je napadlo jediné. Jak tohle aplikovat do světa automobilů?

Po válce ihned do práce

Během války sloužili oba návrháři Hershey i Mitchell u amerického námořnictva. Uplatnění křidélek tedy muselo počkat. Hershey se vrátil do General Motors v roce 1944. Okamžitě byl zařazen do vedení Studia designu. Bez otálení se pustil do práce, aby změny uplatnil při tvorbě nového Cadillacu pro rok 1948. Naopak Mitchell se do práce vrátil až výrazně později, tudíž se prací neúčastnil.

cadillac ploutve

Jak zavést takovou inovaci?

Nejjednodušší byl v té době prototyp z hlíny. Ta se dá pěkně tvarovat a upravovat. Vytvořil proto koncept modelu Interceptor v poměru 3:8. Šéf designu z nich ale nadšený nebyl, a nařídil, aby byly ploutve odstraněny. Toho Hershey neuposlechl. Ploutve zakryl hadrem, a šéf se s nimi po nějaké době smířil. Do výroby se díky tomu dostaly. Proto považujeme Franka Hersheyho za zakladatele “okřídlené éry automobilky Cadillac”.

Poptávka předčila nabídku

Prodejci vozů Cadillac měli zpočátku obavy, zda-li se tato inovace bude lidem zamlouvat. Cadillac 48 se začal prodávat v březnu roku 1948. Během chvíle o něj byla větší poptávka než o ostatní vozy v nabídce. Během devíti měsíců se vyrobily desítky tisíc Cadillaců 48. Přesně to bylo 52 706 v sériích 61, 62, 60 Special Fleetwood a 75 Fleetwood.

Co Cadillac pohánělo?

Je to možná překvapivé, ale u tohoto luxusního vozu byla na výběr pouze jedna motorizace. Všechny modely pro rok 1948 disponovaly zážehovým vidlicovým osmiválcem s objemem 5.7 litru. Jednalo se o konstrukci L-head s litinovým blokem a rozvodem SV. Kliková hřídel byla unášena celkem na třech hlavním ložiscích. Celkový výkon motoru byl 150 koní v 3 400 otáčkách. Maximální točivý moment byl 353 Nm. Pomáhal mu k tomu dvojitý karburátor Carter WCD. Druhá možnost byl karburátor Stromberg AAV-26.

Léty osvědčený motor

Stejný motor byl Cadillacem používán od roku 1936. Jeho využití bylo podloženo mnoha lety spolehlivého používání. Výborné jméno si udělal za druhé světové války, kdy se používal do amerických tanků. Při použití ve vozech s hmotností 1 930 kilogramů dokázal vozidlo rozpohybovat do maximální rychlosti 137 km/h.

Jak šla doba

Série 61 i 62 sdílely nejen rozměry, ale z velké části také vzhled. Proto jsou tyto vozy téměř identické. Cadillas Series 62 byl navíc rozšířen i o možnost kabrioletu. Na výběr tak bylo kupé, sedan a onen kabriolet. Zezadu se série 62 lišila třemi lesklými proužky pod světly.

Auta pozvolna rostly

To další série už se postupně zvětšovaly. U Sixty Special Fleetwood se to projevilo i zvětšením dveří. Dostalo také nové chromované ozdoby. Interiér byla kombinace látky a kůže. Vyráběly se také šestimístné sedany, jichž se jen v roce 1948 prodalo 6 561 kusů.

Automatická převodovka a velikost menší lodě

Největší vozy byly ze série 75 Fleetwood. Karoserie byla poměrně odlišná, neboť vycházela ještě z předválečných modelů automobilky. Zadní dveře se otevíraly proti směru jízdy a ve standardní výbavě byla automatická převodovka. Vážily 2 300 kg, tudíž to byly takové koráby silnic.